To ta moje motivace psát článek každý týden moc dlouho nevydržela. Well, o motivaci bych se fakt mohl rozepsat, jenže by to vydalo nanejvíš prázdný list. V současné době prostě motivaci postrádám. Pěkně mě to štve, jsem nativně člověk co normálně chce furt něco dělat. Jenže už tak rok jsem vlastně neudělal žádný větší projekt, jen bojuji s nechutí dělat domácí úkoly.

Ale vnitřně mi distanční vyuka jako taková až tak nevadí. Mám plnou kontrolu nad svým časem, nemusím nikam jezdit. To je všechno strašně super, ale nejspíš mi chybí nějaká motivace z venčí. Nějaké rozptýlení, dny se staly strašným stereotypem. Do toho mi navíc lezou krkem úkoly z předmětů které mě v současné situaci fakt ale ani trochu nezajímají. Je mi blbý na to totálně hodit bobek, už jen kvůli respektu k učitelům, ale mnohem raději bych svůj čas učením se španělštiny trávil modernizací tohoto webu a místo matiky řešil navigaci robota pomocí laserových majáků. 

Chci prostě jednoduchost a alespoň nějakým způsobem si vydobýt volnost kterou jsme obětovali koronaviru. Zaměřit se na podstatný věci a všechno ostatní hodit za hlavu. Fakt mi působí fyzickou bolest dělat něco z předmětu, ze kterého nematuruju. I když by mě jinak normálně zajímal, ale chci nejdřív vyhodit ty velké balvany a až pak řešit štěrk. 

Budu doufat že nadcházející prázdniny hodím na ty balvany dynamit, zkusím se hodit do klidu a budu doufat že týden po tom bude lepší, ale žijeme v době kdy nevíme co bude zítra.