Obecný výklad tvrdí, že normální znamená většinové. A také, že blázen je ten, jenž nezapadá, je nějakým způsobem vyšinutý. Takže klidně můžete být nejchytřejší člověk na světě, ale budete-li na místě, kde je většinové být nelogický, jste blázen. 

Takhle si připadám při přechodu na 4. stupeň proti epidemiologických opatření. Mám někdy problém rozeznat realitu, protože situace, kdy jsme ve třídě a voláme s jiným učitelem nebo třídou přes Teams, která je doma je prostě absurdní. Původně jsem tu chtěl udělat celý výčet, ale pokud nejste z Marsu, nejspíš vám tohle neuniklo. 

Pomalu se dostáváme k jádru problému, situace ve které žijeme je těžká, nikdo neví co bychom měli dělat, ale jsou lidi co by měli, platíme si službu, kterou je vláda. Ta poslední dobou ztrácí důvěru, je jí vyčítáno, že nemá ve svých rozhodnutích plán, a tak narychlo splácli program zvaný PES. Je vidět že PR oddělení je kreativní. Tento PES měl zajistit ochranu naší společnosti pomocí 5 stupňů v závislosti na indexu. 

Problém systémů takových je že není možné je často měnit, postrádají pak svůj smysl. Nadruhou stranu, ukázka nefunkčního systému plného absurdních situací taky moc na důvěře nepřidává. Navíc podle rovnic máme přejít v pondělí na stupeň 3, vláda však váhá, plánuje v systému výjimku. 

Nejvíce je mi líto podnikatelů, kterým vláda slibuje rozvolnění, ale že by se PES mílil. Nechápu proč jsou uzavřené malé obchody, papírnictví, nutí lidi shlukovat se ve velkoobchodech a zavádí prezenční vyuku za každou cenu. 

Ztrácím se v tom...

Uvidíme co přinese příští týden.

Prozatím se s vámi loučím, haf.

_{27. 11. 2020}